Příspěvek na péči - (nejen) pro uživatele KI

Nárok na příspěvek na péči upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhláška k tomuto zákonu č. 505/2006 Sb. Vypadá to, že tento příspěvek se sociálními službami vůbec nesouvisí, ale není to tak úplně pravda.

Nárok mají totiž ti, kdo nejsou schopni (kvůli svému zdravotnímu postižení) zvládat péči o svoji osobu a potřebují tedy dopomoc další osoby a tou může být jak někdo z rodiny, tak pracovník některé sociální služby. 

U příspěvku na péči není tolik rozhodující zdravotní stav, tj. nárok (na rozdíl od průkazu OZP) není tedy posuzován primárně podle diagnózy, ale podle toho, jaký má jeho zdravotní stav dopad na zvládání tzv. životních potřeb, tedy potřeb, které žadatel není schopen zvládat sám a potřebuje, aby mu s nimi pomáhal někdo jiný (pečovatelka, rodina, přátelé,…). U dětí s KI jsou to samozřejmě nejčastěji rodiče, kteří jim tuto péči poskytují – doprovázejí je k lékařům, dohlížejí na funkčnost KI, vyměňují baterie, učí dítě tuto pomůcku používat, stejně jako (podle instrukcí lékařů, logopedů a dalších odborníků) učí dítě správně vyslovovat, slyšet a rozlišovat jednotlivé zvuky atd. To vše je při nároku na příspěvek posuzováno. 

U dětí jsou potřeby posuzovány „porovnáním“ s potřebami dítěte bez postižení. 

Tj. je pochopitelné, že roční neslyšící dítě potřebuje měnit pleny, stejnou potřebu má však i dítě slyšící. Pokud je však tato potřeba ještě v 5 či v 7 letech (např. proto, že dítě má tělesné či mentální postižení), už se o běžnou záležitost nejedná a v tomto věku může být uznána životní potřeba „výkon fyziologické potřeby“. 

V příloze najdete přehled životních potřeb, které jsou hodnoceny pro účely přiznání příspěvku na péči (jedná se o text dle prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách). 

Osobně se domnívám, že u neslyšících dětí by měla být zohledňována především závislost v oblasti: orientace, komunikace, péče o zdraví a osobních aktivit. 

S tím, že první dva body se „obhajují“ poměrně snadno, u druhých dvou je však již situace obtížnější a jejich přiznání nejisté. Důvodem pro uznání životní potřeby „péče o zraví“ bývá zpravidla skutečnost, že malé dítě se sluchovým postižením si samo nenasadí KI (nebo sluchadlo), samo si v něm nevymění baterie apod., ale 15leté dítě už by tyto věci mělo zvládat bez problémů (samozřejmě v případě, že ho v tom neomezuje další, např. mentální handicap). 

Naopak u malého dítěte bývá jen málo aktivit, navíc ať již je slyšící či neslyšící, vždy jej doprovází rodiče (do mateřského klubu, na dětské hřiště, na dětské kroužky, plavání či další aktivity – nehledě na to, že tyto aktivity navštěvuje jak dítě slyšící, tak dítě se sluchovým postižením). Pokud píši odvolání používám zpravidla argumenty týkající se komunikace a potřeby dítěte zapojovat se do kolektivu slyšících dětí, domluvit se s nimi, rodiče musejí tyto aktivity podporovat, komunikační bariéry překonávat a pomáhat dítěti v začlenění  do kolektivu a v rozvoji mluvení (jak vidíte, zdůrazňuji „zvýšenou potřebu oproti slyšícím dětem“, ty dopomoc s komunikací nepotřebují).

Nároky dítěte se sluchovým postižením, resp. jeho (zvýšené) potřeby se odvíjejí od poskytované péče v oblasti komunikace, podpory a doprovodu zejm. při častých návštěvách lékařů (především foniatrie), logopedických cvičení atd. (doplňte si sami dle všeho toho, co se svým dítětem pravidelně musíte absolvovat). To vše by mělo při posuzování nároku na příspěvek zaznít.

Jak řízení probíhá?

1) Po podání žádosti na úřad práce nebo zahájením řízení z moci úřední (to se děje v případě, že už vám byl příspěvek přiznán a končí platnost tzv. posudku o zdravotním stavu – ten je vydáván zpravidla na 3-5 let, u starších dětí často do věku 18 let apod.) Vás kotntaktuje sociální pracovnice a domluví si s vámi termín sociálního šetření. 
 
Při sociálním šetření v domácnosti se hodnotí schopnost zvládat životní potřeby. O tom sociální pracovník vypracuje „Zprávu ze sociálního šetření“.
 

2) Obdržíte usnesení o přerušení řízení

Nebojte se, nic tím nekončí. To jen úřad práce posílá oznámení, že věc předává k posouzení Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS), který musí vyhodnotit (podle zprávy ze sociálního šetření a lékařských zpráv, které si vyžádá od ošetřujícího lékaře – kontakt na lékaře uvádíte do formuláře žádosti), zda žadatelův = dítě zdravotní stav s sebou přináší to, že nezvládá některé životni potřeby a příp. které.

3) IPZS posílá dopis, ve kterém vás informuje, že obdrželi od úřadu práce žádost o posouzení zdravotního stavu a doporučuje co nejdříve kontaktovat ošetřujícího lékaře a doložit mu nové lékařské zprávy. 

Já doporučuji zajistit zprávy lékaře už ve chvíli, kdy podáváte žádost o příspěvek na péči (nebo dostanete zprávu o zahájení řízení z moci úřední), protože, jak jistě víte, objednací lhůty na ORL i foniatrická pracoviště jsou dlouhé a, když vše začnete vyřizovat až v této fázi, zbytečně řízení prodlužujete. 

Pokud však z nějakého důvodu nové lékařské zprávy (především audiogram a zprávu popisující stav sluchu – zprávy by neměly být starší než 3 měsíce) nemáte, kontaktujte IPZS (číslo na referenta bývá uvedeno v dopise, pokud ne, požádejte úřad práce, ať Vám je poskytne nebo se obraťte na ČSSZ (kontakty najdete na

https://www.cssz.cz/web/cz/kontakty/region/ustredi) a doptejte se a informujte je o tom, že nové zprávy je třeba zajistit a, kdy je budete mít. IPZS většinou ochotně počká, řízení se tím však prodlužuje.

 

4) Jakmile posuzující lékař/pracovník zhodnotí zdravotní stav a vypracuje posudek, pošle jej zpět na úřad práce. Úřad práce Vám posílá další dopis – Vyrozumění účastníka řízení a poskytne vám 5 dnů (může být i 8 dnů) k nahlédnutí do spisu. 

Tohoto práva doporučuji využít a požádat úřad práce o kopii posudku a kopii zprávy ze sociálního šetření. V posudku bývá (v posudkovém závěru na samém konci) uvedeno, které životní potřeby dítě nezvládá a jsou-li 3 nebo více, hned víte, že příspěvek bude přiznán. Pozor, to, který stupeň příspěvku bude přiznán, v posudku neuvidíte, ale většinou vám to sdělí sociální pracovnice úřadu práce nebo si to můžete snadno ověřit dle tabulky (viz příloha s přehledem životních potřeb).

Pokud je tomu tak, máte vyhráno a postačí vyčkat na

5) Rozhodnutí úřadu práce. Rozhodnutí již informaci o tom, který stupeň příspěvku byl přiznán, samozřejmě obsahuje a zpravidla také výpočet výše příspěvku, který bude vyplacen (doplácí se zpětně ke dni podání žádosti, resp. ke dni od kterého posudkový lékař uznal nárok na příspěvek).

Poznámka: Pokud bylo řízení zahájeno z moci úřední, výplata příspěvku se nepřeruší a je vyplácen až do vydání nového rozhodnutí. Pokud dojde k odebrání dávky (např. proto, že dítě překročilo věk 18 let a zvládá již péči o vlastní osobu samostatně, příp. využívá např. (bezplatné) tlumočnické služby, je výplata zastavena až s vydáním tohoto nového rozhodnutí. Vyplacená dávka se nevrací.

6) Pokud je rozhodnutí zamítavé nebo příspěvek přiznán v jiné výši než by dle vás měla být. Je čas na odvolání. 

Často se mne rodiče, ale i odborníci z řad služeb pro sluchově postižené ptají, který stupeň příspěvku by měl být dětem se sluchovým postižením přiznán. Na tuto otázku ovšem neexistuje jednoznačná odpověď. 

Důvodem je skutečnost, že každé dítě je jiné, každé může mít zcela odlišnou sluchovou ztrátu, preference v komunikaci (mluvený/znakový jazyk), ale také další omezení (diabetes, celiakie apod.) či přidružené zdravotní postižení (např. mentální, tělesné, autismus,…). 

Jelikož nárok by měl být posuzován komplexně a to podle všech potřeb a ve všech oblastech, může být u dítěte s celiakií zvýšená potřeba  péče v oblasti přípravy stravy, u dítěte s tělesným postižením v oblasti mobility apod. Naproti tomu dítě lehce nedoslýchavé, ve věku 16 let, které má vadu sluchu dobře kompenzovánu sluchadlem už žádnou (nebo skoro žádnou) „zvýšenou“ péči nepotřebuje a nárok na příspěvek nemusí mít vůbec.

Chcete-li tedy vědět, jaký stupeň příspěvku by měl být právě vašemu dítěti přiznán, odpověď hledejte v přiloženém přehledu kritérií pro zvládání, resp. nezvládání životních potřeb. 

Nezapomínejte na srovnávání s dítětem slyšícím – tj. to, co vaše dítě potřebuje „navíc“ a zaznamenávejte si i potřeby, které má, protože úkon sice zvládne, ale ne spolehlivě, protože ho ve zvládání omezuje jeho zdravotní (sluchové) postižení. Potřebuje tedy dohled, kontrolu správnosti apod.; zvládne, ale neví, že by činnost mělo vykonat (např. kvůli mentálnímu postižení), potřebuje tedy, aby ho někdo upozornil apod. 

 

Co je dobré vědět

Posudkový lékař v prvoinstančním řízení vychází výhradně ze zprávy praktického/dětského lékaře, který čerpá ze zpráv odborných lékařů a ze zprávy ze sociálního šetření. Zprávu ze sociálního šetření však často posudkoví lékaři přehlížejí nebo vůbec nečtou.

Pokud jsou v posudku jiné informace než ve zprávě ze sociálního šetření, upozorněte na to, a to nejlépe hned při vyjadřování k podkladům rozhodnutí, pokud jste to nestihli, tak alespoň v odvolání (je to jednoznačný rozpor mezi jednotlivými podklady a chyba úřadu).

Může se také stát, že praktický lékař zprávy odborných lékařů nesprávně interpretuje, a nebo posudkový lékař nesprávně vyhodnotí zprávu praktického lékaře. Proto je dobré obě zprávy zajistit a případné nesrovnalosti vyjasnit (upřesnit, doplnit novou lékařskou zprávou apod.) v textu odvolání nebo v textu vyjádření k podkladům rozhodnutí.
 
Stejně tak projděte zprávu ze sociálního šetření, obsahuje-li jiné informace než ty, které jste pracovníkovi při sociálním šetření sdělili (nebo je mohl u dítěte vidět), opět to uveďte do odvolání.

 

Jaký je rozdíl mezi “odvoláním” a “vyjádřením k podkladům rozhodnutí”?

Na první pohled prakticky žádný. V obou textech popisujete, které životní potřeby dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., dítě nezvládá, proč a přikládáte důkazy. V obou je třeba poukázat na to, že posuzující lékař/pracovník potřeby dítěte nesprávně vyhodnotil. Zatímco v odvolání však můžete doložit další lékařské zprávy (pokud ty předtím byly třeba nekonkrétní nebo hodně obecné), při vyjadřování k podkladům to možné není. 

Jak již název napovídá, vyjadřujete se k podkladům, tedy k tomu, co již spis obsahuje a to, podle čeho úřady rozhodovali. Přiložíte-li ke svému vyjádření nové zprávy, budou vám pravděpodobně vráceny.
Dokladování nových zpráv k odvolání není podmínkou (přestože to pracovníci úřadu práce často tvrdí) a není vždy nutné, pokud původní zprávy byly dobré a komplexní.

V případě vyjádření k podkladům rozhodnutí však žádáte, aby vše ZNOVU posoudil původní orgán (tj. věc zůstává u úřadu práce) a zpravidla se vyjadřuje původní posuzující pracovník/ lékař. Co je výhodou, je skutečnost, že nového posudku (a rozhodnutí) se v tomto případě můžete dočkat již za 2-3 měsíce, někdy i rychleji

V případě odvolání (které podáváte k úřadu práce) je třeba, aby úřad práce věc znovu zkontroloval (což bývá jen formální) a poté předal nadřízenému orgánu a tím je v tomto případě MPSV. MPSV požádá IPZS o nové posouzení (jedná se o jiného posuzujícího pracovníka/lékaře než v řízení u úřadu práce). Na nový posudek a rozhodnutí v tomto případě budete čekat nejméně půl roku, ale možná i déle.

Jak zvýšit své šance v řízení o příspěvku na péči?

  1. Seznamte se s podmínkami nároku (až pak dávejte žádost), na řízení se dobře připravte. 
  2. Domluvte se s lékařem – dětským i ORL (CKI, foniatrie…) a seznamte ho s podmínkami podle kterých je nárok na příspěvek na péči posuzován. Lékaři jsou zvyklí psát diagnózy (často latinsky a s mnoha překlepy, takže tomu nikdo nerozumí), to je v tomto případě kontraproduktivní. Požádejte lékaře, ať uvádí potřeby dítěte, co nezvládá a, že doporučuje dopomoc rodiče, další a další rehabilitaci (sluchu) a nácvik doma s rodiči apod.
  3. Čtěte lékařské zprávy + uchovávejte kopie – pozor na formulace některých lékařů „úspěšný uživatel KI“, „velmi dobrý vývoj“, „řeč se zlepšuje, mluví ve větách“,… Pokud jsou pravdivé, pak nárok příspěvek na péči nemusí vzniknout, protože je patrné, že dítě péči vedoucí ke zlepšení těchto dovedností zkrátka nepotřebuje. Pokud jsou pravdivé jen do té míry, že lékař srovnává stav sluchu a pokroky s ostatními dětmi se SP, požádejte lékaře, ať srovnává s dětmi slyšícími. 
    • Lékaři často uvádějí pokroky, vývoj, zlepšení apod. Není na tom nic zlého, je to snaha vás i dítě povzbudit a motivovat k další práci, jejímž cílem je co nejlepší edukace sluchu (a řeči), to je však v případě řízení o příspěvku na péči (nebo další dávky) bohužel na škodu a může to být příčinou zamítnutí žádosti.
  4. Sledujte řízení, přebírejte dopisy – jakmile promeškáte uvedené lhůty, prodloužit se nedají. Pokud řízení skončí, další možností je podání nové žádosti, ta však bude o to obtížnější, že se očekává, že bude podávána v případě změny (rozuměj zhoršení) zdravotního stavu, jinak může dojít k zamítnutí. 
  5. Do určitého věku dítě ještě nevyužije potenciál KI – upozorněte na to. Zvlášť, když je dítě malé, potřebuje dohled, dopomoc a každodenní cvičení poslechu i řeči. Samo (= bez pomoci) pomůcku tolik nevyužije a „efekt slyšícího dítěte“ z ní tedy nezíská.
    • Nespoléhejte na to, že posudkový lékař je atestovaný lékař, v praxi to bohužel nemusí znamenat, že je o problematice sluchového postižení a jeho kompenzace dostatečně informován (může mít atestaci v jiném oboru než ORL např. chirurgie). Tj. není na škodu některé skutečnosti mít v lékařských zprávách a ještě je zdůraznit v odvolání nebo při vyjadřování k podkladům rozhodnutí. 
  6. U malých dětí, když podáváte žádost poprvé, požádejte lékaře, ať napíše do zprávy, že rehabilitace sluchu bude trvat déle než rok. Jedná se o požadavek vyplývající ze zákona, kde je uvedeno, že nárok na příspěvek na péči (ale i jiné dávky) je podmíněn „dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, který trvá nebo bude podle poznatků lékařské vědy trvat déle než rok“.

Žádost

Žádost podávejte na úřad práce v místě bydliště. Kontakty na úřady práce najdete zde: https://www.uradprace.cz/web/cz/kontakty-2

Formuláře pro podání žádostí najdete zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/zadost-o-prispevek-na-peci

Pozor, je třeba vyplnit nejen žádost o příspěvek na péči, ale i formulář „poskytovatel pomoci“, kde uvádíte, kdo péči o dítě zajišťuje (zpravidla rodič). 

Opět připomínám, že při zahájení řízení z moci úřední žádost nepodáváte, vše zajišťuje úřad práce.

Máte-li datovou schránku, můžete na tomto webu formulář nejen vyplnit, ale také jej rovnou podat.  

Nemáte-li datovou schránku, můžete jej zde vyplnit, poté vytisknout a podat prostřednictvím podatelny (doporučuji podávat buď 2 kopie – jednu si nechat potvrdit a uschovat nebo po orazítkování podatelnou požádat o fotografii – např. mobilním telefonem – foťte tak, ať je jasně vidět datum podání a hlavička žádosti, aby bylo jasné, oč jste žádali a kdy. Je to pojistka pro případ, že by úřad práce vaši žádost ztratil nebo by se řízení táhlo neúměrně dlouho). 

Poznámka: U malých dětí můžete první žádost podat nejdříve v měsíci, kdy dítě slaví první narozeniny (nárok podle zákona č. 108/2006 Sb., může vzniknout až od 1 roku věku).

Tip: 

  • Připravte se na sociální šetření. Přece jen přítomnost sociálního pracovníka u vás doma vám může být nepříjemná, nemusíte se cítit dobře, nemusíte si v danou chvíli vše vybavit a sdělit úředníkovi apod. I když moje zkušenost z praxe potvrzuje, že vystupování sociálních pracovníků bývá ve většině případů přátelské a do zpráv píší pečlivě to, co jim rodiče sdělují. 
  • Přesto neškodí mít poznamenané argumenty k životním potřebám, tj. co s dítětem děláte, jakou péči mu věnujete atd.

Kam se obrátit na pomoc?

Pokud by vám bylo cokoli nejasného, můžete mne kontaktovat prostřednictvím bezplatné Poradny Moravskoslezského kruhu na https://www.mskruh.cz/

Zadat dotaz můžete zde: https://www.mskruh.cz/poradna/socialne-pravni-poradna-pro-pecujici/zadani-dotazu

Nebo si se mnou můžete domluvit schůzku v občanské poradně Společnou cestou www.spolcest.cz, kde pracuji na zkrácený úvazek. Schůzku je však třeba předem objednat.

Aktuální k 11/2024. Vypracovala Mgr. Jitka Koutová, DiS.