Příspěvek na péči

108/2006 Sb., ZÁKON ze dne 14. března 2006, o sociálních službách

§ 8 – Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby:

 

Počet „nezvládnutých“ životních potřeb

Výše příspěvku

Stupeň

děti

dospělí

děti

dospělí

I.

3

3 nebo 4

3 300 Kč/měs.

880 Kč/měs.

II.

4 nebo 5

5 nebo 6

6 600 Kč/měs.

4 400 Kč/měs.

III.

6 nebo 7

7 nebo 8

Péče doma – 13 900 Kč/měs. 

Péče doma – 12 800 Kč/měs. 

     

Péče v zařízení – 9 900 Kč/měs.

Péče v zařízení – 8 800 Kč/měs.

IV.

8 nebo 9

9 nebo 10

Péče doma – 19 200 Kč/měs. 

Péče doma – 19 200 Kč/měs. 

     

Péče v zařízení – 13 200 Kč/měs

Péče v zařízení – 13 200 Kč/měs.

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA, ze dne 15. listopadu 2006,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

ČÁST PRVNÍ
ZPŮSOB HODNOCENÍ SCHOPNOSTI ZVLÁDAT ZÁKLADNÍ ŽIVOTNÍ POTŘEBY

    (1) Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby se pro účely stanovení stupně závislosti hodnotí podle aktivit, které jsou pro jednotlivé základní životní potřeby vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. 

    (2) Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí v přirozeném sociálním prostředí a s ohledem na věk fyzické osoby. 

    (3) Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se hodnotí 

a) tělesné struktury a 

b) tělesné funkce duševní, mentální, smyslové, oběhové, dechové, hematologické, imunologické, endokrinologické, metabolické, zažívací, vylučovací, neuromuskuloskeletální, včetně hrubé a jemné motoriky, a funkce hlasu, řeči a kůže, a to ve vztahu k rozsahu a tíži poruchy funkčních schopností. 

    (4) Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje rovněž stav, kdy režim nařízený odborným lékařem poskytujícím specializované zdravotnické služby neumožňuje provádění základní životní potřeby v přijatelném standardu. Přijatelným standardem se rozumí zvládání základní životní potřeby v kvalitě a způsobem, který je běžný a obvyklý, a který umožňuje, aby tato potřeba byla zvládnuta bez každodenní pomoci jiné osoby.

Příloha 1
Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby

Příloha 1

Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby

a) Mobilita – Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat

  1. vstávání a usedání,
  2. stoj,
  3. zaujímat a měnit polohy,
  4. pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu,
  5. otevírat a zavírat dveře,
  6. chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů,
  7. nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je.

 b) Orientace – Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

  1. poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem,
  2. mít přiměřené duševní kompetence,
  3. orientovat se osobou, časem a místem,
  4. orientovat se v přirozeném sociálním prostředí,
  5. orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat.

 c) Komunikace – Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

  1. vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení,
  2. chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv,
  3. vytvářet rukou psanou krátkou zprávu,
  4. porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům,
  5. používat běžné komunikační prostředky.

 d) Stravování – Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

  1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny,
  2. nalít nápoj,
  3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji,
  4. najíst se a napít,
  5. dodržovat stanovený dietní režim,
  6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu,
  7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace.

e) Oblékání a obouvání – Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

  1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem,
  2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit,
  3. oblékat se a obouvat se,
  4. svlékat se a zouvat se,
  5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

 f) Tělesná hygiena – Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

  1. použít hygienické zařízení,
  2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla,
  3. provádět celkovou hygienu,
  4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

 g) Výkon fyziologické potřeby – Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

  1. včas používat WC,
  2. zaujmout vhodnou polohu,
  3. vyprázdnit se,
  4. provést očistu,
  5. používat hygienické pomůcky.

 h) Péče o zdraví – Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

  1. dodržovat stanovený léčebný režim,
  2. provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky,
  3. rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.

 i) Osobní aktivity – Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

  1. navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami,
  2. plánovat a uspořádat osobní aktivity,
  3. styku se společenským prostředím,
  4. stanovit si a dodržet denní program,
  5. vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

 j) Péče o domácnost – Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

  1. nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti,
  2. manipulovat s předměty denní potřeby,
  3. obstarat si běžný nákup,
  4. ovládat běžné domácí spotřebiče,
  5. uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj,
  6. vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí,
  7. obsluhovat topení,
  8. udržovat pořádek.