Nárok na invalidní důchod upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.
Nejprve je třeba říci, že pro nárok na invalidní důchod je třeba splnit 2 podmínky:
Pro získání důchodu je třeba splnit obě dvě.
je doba, kdy si člověk hradí sociální pojištění. To si může zajistit prostřednictvím svého zaměstnavatele (kdy je mu strhávána část výplaty na tzv. sociální pojištění a navíc ještě dopláceno zaměstnavatelem). Ten kdo je OSVČ (osobou samostatně výdělečně činnou) si pojištění zajišťuje sám, záleží tedy na tom, zda poctivě platí.
Dobu pojištění je třeba získat/zajistit ještě před podáním žádosti. Zohledňována je nejčastěji doba pojištění tzv. před vznikem invalidity, tj. před vznikem zdravotního postižení.
Jak zajistit pojištění pro člověka se sluchovým postižením?
1a) Lidé, kteří se s vadou sluchu narodili nebo ji získali v mládí
Jelikož se jedná o lidi, kteří získali své zdravotní postižení ještě před narozením nebo v dětství. Neměli možnost získat dobu pojištění před vznikem tohoto postižení.
Jak ale mají pojištění získat lidé, kteří před vznikem zdravotního postižení nepracovali?
Jelikož zákon požaduje u mladých lidí do 20 let dobu pojištění „méně než 1 rok“ (podrobněji viz dále), postačí získat „méně než 1 rok pojištění“. V praxi postačí i jeden jediný den. Ten navíc zákon umožňuje získat tzv. náhradní dobou pojištění. A za tu je považována doba studia „na střední nebo vysoké škole v České republice, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia.“ (Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění)
Při podávání žádosti je třeba doložit doklad o studiu. Z logiky věci je tedy možné o invalidní důchod požádat kdykoli po nástupu (a doložení studia) na střední školu.
1b) Co když nemohou pracovat ani studovat (na střední nebo vysoké škole)?
Tato situace se týká mladých lidí, kteří kromě vady sluchu (která sama o sobě studiu na střední ani vysoké škole nebrání) mají ještě další (zpravidla těžké mentální, duševní, zrakové či jiné) postižení a kombinace těchto postižení jim ve studiu (a následném zaměstnání) brání.
Zákon pamatuje i na tyto situace tzv. invaliditou z mládí, je však třeba počkat na 18. rok věku, až v měsíci 18. Narozenin je možné žádat o invalidní důchod.
„Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu.
Za invaliditu III. stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. …“
V 18. roce věku (po doložení všech dokladů potvrzujících neschopnost studovat a pracovat) by tedy měl vzniknout nárok na invalidní důchod III. stupně. Další potvrzení (doby pojištění) se v takovém případě nedokládá.
1c) Člověk se sluchovým postižením, který ztratil sluch v průběhu života (úrazem, po nemoci, či postupnou ztrátou sluchu)
Zde již žádnou zákonnou ochranu nehledejme. Pro nárok na výplatu invalidního důchodu je třeba, aby si v době před vznikem invalidity (tj. před ohluchnutím) hradil pojištění.
Není-li člověk zaměstnán, záleží na tom, zda je k pojištění přihlášen a hradí si je z vlastních prostředků, případně, zda je doba pojištění zajištěna jiným – náhradním – způsobem, např. evidencí u úřadu práce (pozor, u té se započítává jen doba pobírání podpory v nezaměstnanosti, z doby, kdy podpora nenáleží, se započítává jen část), dobou péče o nezletilé dítě, péči o osobu závislou apod.).
Některé tzv. náhradní doby se započítávají plně, některé jen z části. Před podáním žádosti o invalidní důchod každopádně doporučuji dobu pojištění pečlivě prověřit (podrobněji viz dále).
Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod je odstupňována dle věku žadatele. Celkem logicky se předpokládá, že čím je člověk starší, tím více doby pojištění mohl získat a podle toho zákon také požaduje u osob:
a) do 20 let méně než jeden rok,
b) od 20 let do 22 let jeden rok,
c) od 22 let do 24 let dva roky,
d) od 24 let do 26 let tři roky,
e) od 26 let do 28 let čtyři roky a
f) nad 28 let pět roků.
U osob starších 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků.
Osoby starší 38 let mohou tedy doložit buď 5 let pojištění z posledních 10 let, nebo 10 let z posledních 20 let. Záleží na tom, co je pro ně výhodnější.
Rozumět těmto dvěma variantám zpravidla nebývá příliš důležité. Výpočet doby pojištění v každém případě provádí ČSSZ. Důležité je to ve chvíli, kdy žadateli o důchod chybí doba pojištění a je zde riziko, že bude invalidní důchod přiznán, avšak bez výplaty důchodu (tj. je přiznán jen status osoby invalidní, výplata dávky však nenáleží).
Máte-li pochybnosti o tom, zda máte dostatečnou dobu pojištění, můžete si na Územní správě sociálního zabezpečení požádat o (bezplatné) zaslání tzv. OILDP Osobního informativního listu důchodového pojištění, kde uvidíte všechny své doby pojištění a případné chybějící doby můžete doložit doklady (máte-li nějaké), doplatit. Každou chybějící dobu není možné doplatit, čím dříve budete tedy tuto věc řešit, tím lépe.
Máte-li datovou schránku nebo identitu občana (velmi oblíbená je bankovní identita), můžete si přehled (zdarma) vyhledat prostřednictvím tzv. Informativní důchodové aplikace IDA.
Pokud víte, že jste v určité době nepracovali (a sociální pojištění, resp. důchodové pojištění jste si nezajistili jinak), pak je na uvážení, zda by nebylo dobré pojištění doplatit.
V případě, že by šlo o to, zda doplacením výplatu ID získáte a bez doplacení nikoli, pak se doplacení chybějící doby pojištění ve většině případů vyplatí. Pro podrobnější informaci však opět doporučuji konzultaci na ČSSZ/ Územní správě sociálního zabezpečení.
Pozor, doplacení důchodu kdykoliv později je problematické, proto nejlepší je tuto věc řešit ještě před podáním žádosti o invalidní důchod.
Při posuzování zdravotního stavu se hodnotí velikosti tzv. poklesu schopnosti výdělečné činnosti, ta musí být nejméně 35 %, aby byla přiznána invalidita I. stupně.
Jen pro představu – úplně zdravý člověk má pokles schopnosti výdělečné činnosti 0 %. Čím větší nebo těžší má člověk omezení nebo závažnější onemocnění či postižení, tím vyšší stupeň důchodu by mu měl být přiznán, protože má větší pokles schopnosti výdělečné činnosti.
V jednotlivých stupních invalidity jsou tyto hodnoty:
Co je však ještě důležitější než počet procent, je především to, jak byl nárok hodnocen. Ještě před vydáním rozhodnutí, obdržíte od Institutu posudkového lékařství posudek o zdravotním stavu.
Rozhodnutí přichází (jako další dopis) cca za 1-3 měsíce po doručení posudku.
Nejste-li s výsledkem posouzení spokojeni, proti posudku se odvolat nelze. Odvolání, resp. námitku můžete podat proti rozhodnutí a to do 30 dnů.
Nahlédneme-li do posudkového závěru na samém konci posudku, je tam uvedeno, jak a kam v Institutu posudkového lékařství zařadili vaše zdravotní postižení, tj. kapitola, oddíl, položka, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.
Vady sluchu najdete v kapitole VIII – Postižení ucha, bradavkového výběžku, sluchu (viz příloha).
A právě tuto kapitolu, doporučuji pečlivě pročíst. Důležité jsou především tzv. Obecné posudkové zásady, kde mj. najdete informaci o tom, že sluch je hodnocen vždy s optimální korekcí sluchadlem/implantátem.
V kapitole VIII. uvidíte procentuální hodnocení praktické hluchoty, lehké nedoslýchavosti a dalších sluchových vad až po hluchoslepotu.
Je mi jasné, že přiřazovat lidem nějaká procenta a „bodovat“ jejich zdravotní stav tímto způsobem vám může připadat hrozné a necitlivé. Náš systém je tak bohužel nastaven a je tedy třeba hledat způsob, jak si s tím poradit.
Přiznávání poklesu schopnosti výdělečné činnosti je závislé na zdravotním stavu, resp. posouzení daného žadatele. Posuzující pracovník vždy vychází ze zprávy (zpráv) odborných lékařů, které mu poskytne praktický lékař, u dětí pediatr (který by měl mít přehled o celkovém zdravotním stavu žadatele) a také z osobního posouzení žadatele v Institutu posudkového lékařství. V posledních letech je osobní posouzení stále častěji nahrazováno lékařskými zprávami a k osobnímu posouzení až na výjimky nedochází.
To však ve většině případů nevadí, protože posuzující pracovník nemá k dispozici žádné diagnostické přístroje ani laboratoř, posouzení zdravotního stavu tedy vychází především z lékařských zpráv. Čím lépe jsou zprávy vypracovány, tím více by posouzení mělo odpovídat skutečnému stavu.
Mnoho uživatelů KI se dostává díky této pomůcce na úroveň lidí lehce nedoslýchavých, často i slyšících (mohou telefonovat, pracovat v kolektivu slyšících, mají hezkou a srozumitelnou mluvu, protože umí pracovat s vlastním hlasem apod.). Každý však takto úspěšný není, nehledě na určitá omezení, která KI přináší, jako je obtížné porozumění v hlučném prostředí, někdy obtíže při rozlišování různých šumů či podobných zvuků apod.
Mnoho uživatelů KI navíc nemá tak dobré výsledky, tím spíš, když se k jejich sluchovému postižení přidá další (zrakové, mentální apod.), byli implantování později apod.
Všechna tato omezení by tedy měla být vypsána a pečlivě popsána v lékařských zprávách. Nespoléhejte na to, že si posuzující pracovník bude cokoliv domýšlet, vyvozovat si vlastní závěry apod. Naopak, to, co v lékařských zprávách nebude uvedeno, nebude při posuzování invalidity zohledněno.
Snadno tak může dojít k zamítnutí nároku na důchod a to i u lidí s velmi těžkým zdravotním postižením či velkou sluchovou ztrátou.
Zajištění kvalitních lékařských zpráv tedy věnujte patřičnou pozornost. Zprávy čtěte, kontrolujte, jsou-li v nich nepřesné informace, požádejte lékaře o to, aby zprávy opravil či doplnil.
Procházejte lékařské zprávy a všímejte si všeho, co by vám v řízení mohlo pomoci, konzultujte věc s lékaři a především dohlédněte na to, aby se ve zprávách neobjevovaly „pozitivní“ informace.
Lékaři často chtějí své pacienty povzbudit, motivovat a dodat jim chuť na sobě dále pracovat, což je velmi dobře a uživatelům KI, jejich rodičům či rodinným příslušníkům to jistě pomáhá. V řízení o invalidním důchodu však takové informace mohou žadatele velmi poškodit, tím spíš, že se často jedná o srovnání se stavem před implantací KI, příp. porovnáním s ostatními uživateli KI. V porovnání s lidmi slyšícími však situace bývá často jiná.
Doporučuji tedy zprávy procházet, vše číst a kontrolovat, abyste věděli, podle jakých informací bude posuzující pracovník posudek o invaliditě sestavovat. Pozor, nejde o to dodat zpráv co nejvíce, to bývá často spíš na škodu. Jde především o to, aby zprávy byly jasné, konkrétní a přehledné s jasnými informacemi o tom, zda, příp. za jakých podmínek může (nebo nemůže) žadatel o invalidní důchod pracovat.
Posuzující pracovník nemá právo si cokoli domýšlet. Nemůže, pokud to nemá uvedeno v lékařských zprávách brát v úvahu ani vaše vyjádření. Cokoli tedy chcete, aby v řízení bylo přijato, podpořte to zprávou od lékaře. To je důležité zejména v případě, že žadatel o důchod má kromě sluchového také další zdravotní postižení či závažné onemocnění, které negativně ovlivňuje jeho možnosti studia, příp. volby zaměstnání.
Podle vyhlášky si sami vyhledejte, oddíl, písm., kapitolu, kam byste měli (rozumějte – chtěli) být zařazeni podle závažnosti vašeho sluchového postižení. A to také doložte důkazem = lékařskou zprávou. Příp. o tom informujte svého praktického lékaře (u dětí pediatra), aby mohl správně vyplnit podklady pro Institut posudkového lékařství.
Při určování počtu procent je posuzující pracovník limitován vyhláškou č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Text vyhlášky slouží posuzujícím pracovníkům jako určitý „návod“, jak mají dané zdravotní postižení posuzovat. Stejným způsobem může však pomoci i vám, abyste věděli, jak je vada sluchu hodnocena a, jak je na ni pohlíženo.
Věnujte pozornost nejen jednotlivým oddílům a položkám, ale také Posudkovým hlediskům (v úvodní části dané položky) a Obecným posudkovým zásadám (v úvodu kapitoly).
Přestože jsem zde shrnula jen základní specifika posuzování nároku na důchod, vím, že se jedná o poměrně složitou problematiku. Pokud by vám tedy bylo cokoliv nejasného, neváhejte se na mne obrátit.
Pokud by vám bylo cokoli nejasného, můžete mne kontaktovat prostřednictvím bezplatné Poradny Moravskoslezského kruhu na https://www.mskruh.cz/
Zadat dotaz můžete zde: https://www.mskruh.cz/poradna/socialne-pravni-poradna-pro-pecujici/zadani-dotazu
Aktuální k 12/2024. Vypracovala Mgr. Jitka Koutová, DiS.
Kontaktní údaje:
E-mail: info@suki.cz
Datová schránka: r8zvqg6
Číslo účtu: 6045884433/5500
IBAN: CZ90 5500 0000 0060 4588 4433
BIC: RZBCCZPP
Adresa:
V Luhu 754/18
140 00 Praha 4 – Nusle
IČ: 60458844
Spolek uživatelů kochleárního implantátu – všechna práva vyhrazena
