Průkaz OZP (TP, ZTP a ZTP/P) - podmínky nároku pro uživatele KI

Nárok na průkaz OZP upravuje zákon č. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, kde je uvedeno, že nárok na průkaz mají osoby se středně těžkým, těžkým nebo zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra.

Co to však znamená „těžké, středně těžké nebo zvlášť těžké funkční postižení“, na to je třeba pečlivě prostudovat prováděcí vyhlášku k tomuto zákonu č. vyhlášku č. 388/2011, kde je vypsán seznam tzv. oprávněných diagnóz. Tj. seznam nemocí a vad, které nárok na průkaz OZP zakládají. 

Na tomto místě je třeba říci, že není příliš důležité to, k čemu průkaz potřebujete (parkování v areálu nemocnice a před zdravotnickým zařízením, daňové úlevy, nárok na bezplatnou přepravu MHD pro průvodce i pro dítě, slevu na vnitrostátní dopravu 75 % apod.), ale právě to, zda žadatel má některou z „oprávěných diagnóz“ či nikoli. 

V textu vyhlášky najdete mnoho onemocnění a vad, ale dětí a dospělých se SP se týkají pouze tyto 2:  

Pro děti do 18 let (nárok na průkaz ZTP/P): 

i) celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby mladší 18 let věku,“ (Vyhláška č. 388/2011 Sb., Příloha č. 4, odst. 3, písm. i)

Pro dospělé starší  18 let (nárok na průkaz ZTP): 

„j) celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby starší 18 let věku“, (Vyhláška č. 388/2011 Sb., Příloha č. 4, odst. 2, písm. j)

Problém může být právě v té formulaci „i přes nejlepší korekci“. Fakt, že uživatel KI je člověkem se sluchovým postižením, je nesporný, nicméně s dobře nastaveným kochleárním implantátem, je-li implantace a následná rehabilitace úspěšná, se může dostat až na úroveň srovnatelnou s člověkem slyšícím. Že to má svá omezení, to už přepisy neřeší.

Jak řízení probíhá?

  1. Po podání žádosti na úřad práce obdržíte usnesení o přerušení řízení
    • Nebojte se, nic tím nekončí. To jen úřad práce posílá oznámení, že věc předává k posouzení Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS), který musí vyhodnotit (podle lékařských zpráv, které si vyžádá od ošetřujícího lékaře – kontakt na lékaře uvádíte do formuláře žádosti), zda žadatelův zdravotní stav odpovídá/neodpovídá některé z diagnóz ve vyhlášce č. 388/2011 Sb.
  2. IPZS posílá dopis, ve kterém Vás informuje, že obdrželi od úřadu práce žádost o posouzení zdravotního stavu a doporučují co nejdříve kontaktovat ošetřujícího lékaře a doložit mu nové lékařské zprávy.
    • Já doporučuji zajistit zprávy lékaře už ve chvíli, kdy podáváte žádost o průkaz OZP, protože, jak jistě víte, objednací lhůty na ORL i foniatrická pracoviště jsou dlouhé a, když vše začnete vyřizovat až v této fázi, zbytečně řízení prodlužujete.
    • Pokud však z nějakého důvodu nové lékařské zprávy (především audiogram a zprávu popisující stav sluchu – zprávy by neměly být starší než 3 měsíce) nemáte, kontaktujte IPZS (číslo na referenta bývá uvedeno v dopise, pokud ne, požádejte úřad práce, ať Vám je poskytne nebo se obraťte na IPZS (kontakty najdete zde: https://www.cssz.cz/web/cz/kontakty/region/ustredi#pracoviste-ipzs ) a doptejte se a informujte je o tom, že nové zprávy je třeba zajistit a, kdy je budete mít. IPZS většinou ochotně počká, řízení se tím však prodlužuje.
  3. Jakmile IPZS zhodnotí zdravotní stav a vypracuje posudek, pošle jej zpět na úřad práce. Úřad práce Vám posílá další dopis – Vyrozumění účastníka řízení a poskytne vám 5 dnů (může být i 8 dnů) k nahlédnutí do spisu. 
    • Tohoto práva doporučuji využít a požádat úřad práce o kopii posudku od posudkového lékaře. V posudku bývá (v posudkovém závěru na samém konci) uvedeno, zda zdravotní stav, odpovídá některé z diagnóz ve vyhlášce č. 388/2011 či nikoli.
    • Pozor, patrně tam nebude uvedeno, že se jedná o „vadu sluchu“, ale pouze to, že zdravotní stav (teď volně parafrázuji) odpovídá vyhlášce č. 388/2011 Sb., Příloha č. 4, odst. 2, písm. j) – dospělí
      • Nebo
      • že zdravotní stav (opět volná parafráze) odpovídá Vyhlášce č. 388/2011 Sb., Příloha č. 4, odst. 3, písm. i) – děti.
    • Pokud je tam jedna z těchto variant, máte vyhráno a postačí vyčkat na
  4. Rozhodnutí úřadu práce
  5. Na základě rozhodnutí navštívíte úřad práce, předáte jim aktuální fotografii, vyplníte jednoduchý formulář o jedné straně A4 a požádáte o vydání plastové kartičky – průkaz OZP. Počítejte se správním poplatkem 30 Kč. 
    • Jelikož průkaz OZP je cenina (stejně jako občanský nebo řidičský průkaz), tiskne jej tiskárna cenin a výroba trvá cca 10 – 14 dnů.
  6. Pokud posudek neobsahuje žádnou z těchto diagnóz nebo obsahuje jinou, příp. odkaz na odst. č. 1 (vzniká nárok na průkaz TP), je na vás, jak se rozhodnete. Můžete buď vypracovat své „vyjádření k podkladům rozhodnutí“ nebo vyčkat na rozhodnutí a potom podat odvolání.
    • V obou případech je však třeba pamatovat na to, co jsem napsala na začátku – nárok na průkaz ZTP (dospělí se SP) nebo ZTP/P (děti do 18 let se SP) je podmíněn diagnózou. Tj. celkovou ztrátou slyšení podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota).

Co je dobré vědět

Posuzující pracovník/lékař v prvoinstančním řízení vychází výhradně ze zprávy praktického/dětského lékaře, který čerpá ze zpráv odborných lékařů. Může se tedy stát, že praktický lékař zprávy odborných lékařů nesprávně interpretuje, a nebo posuzující pracovník/lékař nesprávně vyhodnotí zprávu praktického lékaře. Proto je dobré obě zprávy zajistit a případné nesrovnalosti vyjasnit (upřesnit, doplnit novou lékařskou zprávou apod.) v textu odvolání nebo v textu vyjádření k podkladům rozhodnutí.

Jaký je rozdíl mezi “odvoláním” a “vyjádřením k podkladům rozhodnutí”?

Na první pohled prakticky žádný. V obou textech popisujete, které životní potřeby dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., dítě nezvládá, proč a přikládáte důkazy. V obou je třeba poukázat na to, že posuzující lékař/pracovník potřeby dítěte nesprávně vyhodnotil. Zatímco v odvolání však můžete doložit další lékařské zprávy (pokud ty předtím byly třeba nekonkrétní nebo hodně obecné), při vyjadřování k podkladům to možné není. 

Jak již název napovídá, vyjadřujete se k podkladům, tedy k tomu, co již spis obsahuje a to, podle čeho úřady rozhodovali. Přiložíte-li ke svému vyjádření nové zprávy, budou vám pravděpodobně vráceny.
Dokladování nových zpráv k odvolání není podmínkou (přestože to pracovníci úřadu práce často tvrdí) a není vždy nutné, pokud původní zprávy byly dobré a komplexní.

V případě vyjádření k podkladům rozhodnutí však žádáte, aby vše ZNOVU posoudil původní orgán (tj. věc zůstává u úřadu práce) a zpravidla se vyjadřuje původní posuzující pracovník/ lékař. Co je výhodou, je skutečnost, že nového posudku (a rozhodnutí) se v tomto případě můžete dočkat již za 2-3 měsíce, někdy i rychleji

V případě odvolání (které podáváte k úřadu práce) je třeba, aby úřad práce věc znovu zkontroloval (což bývá jen formální) a poté předal nadřízenému orgánu a tím je v tomto případě MPSV. MPSV požádá IPZS o nové posouzení (jedná se o jiného posuzujícího pracovníka/lékaře než v řízení u úřadu práce). Na nový posudek a rozhodnutí v tomto případě budete čekat nejméně půl roku, ale možná i déle.

Jak zvýšit své šance v řízení o průkazu OZP?

  1. Seznamte se s podmínkami nároku (až pak dávejte žádost), na řízení se dobře připravte. 
  2. Domluvte se s lékařem – dětským i ORL (CKI, foniatrie…) a seznamte ho s podmínkami podle kterých je nárok na průkaz OZP posuzován.
  3. Čtěte lékařské zprávy + uchovávejte kopie – pozor na formulace některých lékařů „úspěšný uživatel KI“, „velmi dobrý vývoj“, „řeč se zlepšuje, mluví ve větách“,… Pokud jsou pravdivé, pak nárok příspěvek na péči nemusí vzniknout, protože je patrné, že dítě péči vedoucí ke zlepšení těchto dovedností zkrátka nepotřebuje. Pokud jsou pravdivé jen do té míry, že lékař srovnává stav sluchu a pokroky s ostatními dětmi se SP, požádejte lékaře, ať srovnává s dětmi slyšícími. 
    • Lékaři často uvádějí pokroky, vývoj, zlepšení apod. Není na tom nic zlého, je to snaha vás i dítě povzbudit a motivovat k další práci, jejímž cílem je co nejlepší edukace sluchu (a řeči), to je však v případě řízení o příspěvku na péči (nebo další dávky) bohužel na škodu a může to být příčinou zamítnutí žádosti.
  4. Sledujte řízení, přebírejte dopisy – jakmile promeškáte uvedené lhůty, prodloužit se nedají. Pokud řízení skončí, další možností je podání nové žádosti, ta však bude o to obtížnější, že se očekává, že bude podávána v případě změny (rozuměj zhoršení) zdravotního stavu, jinak může dojít k zamítnutí. 
  5. Do určitého věku dítě ještě nevyužije potenciál KI – upozorněte na to. Zvlášť, když je dítě malé, potřebuje dohled, dopomoc a každodenní cvičení poslechu i řeči. Samo (= bez pomoci) pomůcku tolik nevyužije a „efekt slyšícího dítěte“ z ní tedy nezíská.
    • Nespoléhejte na to, že v IPSZ je atestovaný lékař, v praxi to bohužel nemusí znamenat, že je o problematice sluchového postižení a jeho kompenzace dostatečně informován. Tj. není na škodu některé skutečnosti mít v lékařských zprávách a ještě je zdůraznit v odvolání nebo při vyjadřování k podkladům rozhodnutí
  6. U malých dětí, když podáváte žádost poprvé, požádejte lékaře, ať napíše do zprávy, že rehabilitace sluchu bude trvat déle než rok. Jedná se o požadavek vyplývající ze zákona, kde je uvedeno, že nárok na příspěvek na péči (ale i jiné dávky) je podmíněn „dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, který trvá nebo bude podle poznatků lékařské vědy trvat déle než rok“.

Žádost

Žádost podávejte na úřad práce v místě bydliště. Kontakty na úřady práce najdete zde: https://www.uradprace.cz/web/cz/kontakty-2

Formuláře pro podání žádostí najdete zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/zadost-o-priznani-prukazu-osoby-se-zdravotnim-postizenim

Pozor, je třeba vyplnit nejen žádost o příspěvek na péči, ale i formulář „poskytovatel pomoci“, kde uvádíte, kdo péči o dítě zajišťuje (zpravidla rodič). 

Opět připomínám, že při zahájení řízení z moci úřední žádost nepodáváte, vše zajišťuje úřad práce.

Máte-li datovou schránku, můžete na tomto webu formulář nejen vyplnit, ale také jej rovnou podat.  

Nemáte-li datovou schránku, můžete jej zde vyplnit, poté vytisknout a podat prostřednictvím podatelny (doporučuji podávat buď 2 kopie – jednu si nechat potvrdit a uschovat nebo po orazítkování podatelnou požádat o fotografii – např. mobilním telefonem – foťte tak, ať je jasně vidět datum podání a hlavička žádosti, aby bylo jasné, oč jste žádali a kdy. Je to pojistka pro případ, že by úřad práce vaši žádost ztratil nebo by se řízení táhlo neúměrně dlouho).

Podáváte-li žádost poprvé, vyplňte formulář:  „Žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením“

Poznámka: U malých dětí můžete první žádost podat nejdříve v měsíci, kdy dítě slaví první narozeniny (nárok podle zákona č. 108/2006 Sb., může vzniknout až od 1 roku věku).

Máte-li již průkaz přiznaný a žádáte (po skončení jeho platnosti) o nový, vyplňte formulář: „Žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením“

  • Do části F napište: „Žádám o přiznání průkazu OZP od ….. (uveďte datum, kdy končí platnost starého průkazu), tj. po skončení platnosti stávajícího průkazu OZP.“
  • V tomto případě podávejte žádost cca 3-4 měsíce před skončením platnosti starého průkazu OZP. I tak se bohužel často stává, že platnost starého průkazu skončí dříve než je přiznán nový.

Tip: 

  • Rozlišujte platnost průkazu OZP a platnost posudku o zdravotním stavu. Může být totiž odlišná.

  • U dětí se to zpravidla nestává, platnost posudku pro průkaz OZP je stejná jako platnost průkazu. Je to proto, že posudkový lékař stanovuje platnost posudku zpravidla na 2,3 nebo 5 let, protože předpokládá, že stav sluchu (a jeho rehabilitace) se u dětí bude ještě vyvíjet = měnit.

  • U dospělých je však situace jiná. Stav sluchu (a rehabilitace) je již stabilní a příliš se nemění. Posudek tedy může být vydáván na 10 let nebo i „trvale“. Pokud tomu tak je, může se stát, že končí platnost průkazu (vydaného na 5 nebo 10 let), ale nárok trvá. 

  • Je to proto, že podoba nás všech se, jak stárneme, mění. A tak stejně jako občanský průkaz nedostanete déle než na 10 let, ani průkaz OZP není vydáván na delší dobu. Pokud je však posudek o zdravotním stavu např. „bez omezení platnosti“, nárok trvá. 

  • V tomto případě nevyplňujte formulář „Žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením“, ale s platným posudkem v ruce navštivte úřad práce a požádejte „jen“ o vydání nového průkazu OZP s novou fotografií. 

  • Nemusíte tedy absolvovat celé řízení znovu, dokladovat nové lékařské zprávy apod. a ušetříte si tím čas. Vydání nového průkazu v tomto případě trvá jen 10-14 dnů.

Kam se obrátit na pomoc?

Pokud by vám bylo cokoli nejasného, můžete mne kontaktovat prostřednictvím bezplatné Poradny Moravskoslezského kruhu na https://www.mskruh.cz/

Zadat dotaz můžete zde: https://www.mskruh.cz/poradna/socialne-pravni-poradna-pro-pecujici/zadani-dotazu

Nebo si se mnou můžete domluvit schůzku v občanské poradně Společnou cestou www.spolcest.cz, kde pracuji na zkrácený úvazek. Schůzku je však třeba předem objednat.

Aktuální k 11/2024. Vypracovala Mgr. Jitka Koutová, DiS.